V polovině 20. století hostil poloostrov Tihany mnoho významných spisovatelů, básníků a výtvarných umělců. Výstava přibližuje díla těchto umělců a ukazuje, jak jsou jejich životy a práce spjaty s Tihany a okolní krajinou, jak jsou inspirováni minulostí a kulturou osady a jak vytvářejí jedinečnou síť umělců a funguje.
Sochař Miklós Borsos trávil léta v Tihany od roku 1943. Prostředí mělo významný vliv na jeho umění, náladu jeho kreseb a soch, a dokonce i na výběr materiálu pro sochy. Získal řadu ocenění. Významné byly jeho výstavy v muzeu Tihany.
Spisovatel a překladatel László Passuth koupil v roce 1958 pozemek v Tihany. Léta trávil v rekreačním domě postaveném k tomuto účelu. Napsal také svůj román “V Ravenně byl pohřben Řím” zde.
Gyula Illyés, maďarský básník, spisovatel, dramatik, překladatel a redaktor novin, přišel do kontaktu s Balatonem již v roce 1944, především s Tihanym, když s László Némethem uprchli přes Szántód a našli zde útočiště. Podstatnou část své bohaté tvorby, která nese národní tradici, evropanství a modernu, vytvořil zde, ve svém domě v Ti-hany. Básník, který zde žil se svou ženou Flórou Kozmutzovou, se nechal inspirovat krajinou Balatonu a Tihany pro mnoho svých básní a próz, například básně „Moji přátelé v Tihany“ a „Zápisník“.
Spisovatel a estét László Németh, jeden z nejvýraznějších tvůrců maďarské literatury, přišel do kontaktu s Balatonem již v 60. letech 20. století. Na povzbuzení Miklóse Borsose se v roce 1957 usadil ve svém domě v Sajkodu. Napsal zde několik významných děl ze svého bohatého díla.
Rekonstrukcí budovy městského památkového ústavu a zahrady vzniklo zřízení důstojného prezentačního místa pro tvůrce, umělce a tradice Tihany. Účelem vytvoření pamětního místa pro umělce (např. Miklós Borsos, Gyula Illyés, László Németh, László Passuth a lidové umělce a lidové mistry) je interaktivní, zážitková prezentace místního budovaného a intelektuálního kulturního dědictví, které prostřednictvím nonstop kavárna a související prostor pro kulturní akce, může fungovat jako živý, interaktivní výstavní prostor. Za tímto účelem je v přízemí barový bar s příležitostnou živou hudbou, francouzská cukrárna, muzejní obchod, galerie v prvním patře, kreativní místnost a koutky, společenský sál, kde se pořádají večery čtení, setkání publika, mohou probíhat přednášky a další programy a zázemí je všude kompletně high-tech (online zpracování objednávek, unikátní platební systém, LED stěny, zvuková technika, projekce atd.), ale to vše je integrováno do archaické prostředí. Gamifikace je také přítomna a podporuje požitek z umění (od kinectu po kvízy). Terasa je částečně zastřešená a lze ji zazimovat. Prostředí inspiruje k tvorbě.
Poloostrov Tihany měl zvláštní význam pro umělce, kteří hráli významnou roli v kulturním životě naší země. Dnes široká veřejnost, příslušníci maďarského národa, tuto tradici a hodnotu nezná, nebo jen stěží. Rozvoj vyplňuje mezeru, přispívá ke zvyšování místní a národní identity a k prezentaci kulturního života naší země na evropské úrovni. Navazuje na venkovní literárně-tematické atrakce plánované v parku Csokonai a může být jejich konečnou zastávkou. Projekt je také jedním z prioritních rozvojových cílů Petőfiho literárního muzea a EMMI (Ministerstvo lidských zdrojů).